Business Joomla Templates by iPage Hosting Review

Akreditace

 

Akreditace

Dne 16. 10. 2017 bylo provedeno externí hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče Českou společností pro akreditaci ve zdravotnictví. Psychiatrická léčebna Šternberk poskytuje kvalitní a bezpečnou zdravotní péči podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) až h) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a ustanovení vyhlášky č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Psychiatrická léčebna Šternberk obdržela certifikát kvality a bezpečí do roku 2020.

Akreditace pro vzdělávání

Personální oddělení zajišťuje akreditaci k uskutečňování specializačního vzdělávání (dále jen SV) na jednotlivých odborných pracovištích léčebny.

Jde o jednu z možných forem celoživotního vzdělávání vedoucí k prohloubení kvalifikace zdravotnického pracovníka, které je legislativně ukotveno jednak v ustanovení zák. č. 95/2004 Sb. o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta a v zák. č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě úspěšného ukončení SV, tj. úspěšné složení atestační zkoušky před oborovou atestační komisí, získá zdravotnický pracovník specializovanou způsobilost k výkonu specializovaných činností příslušného zdravotnického povolání.

SV uskutečňují akreditovaná zařízení, která získala od Ministerstva zdravotnictví ČR na základě žádosti a splnění všech podmínek stanovených k uskutečňování SV oprávnění k uskutečňování SV nebo jeho části podle vzdělávacího programu schváleného Ministerstvem zdravotnictví a uveřejněného ve Věstníku ministerstva., tzv. akreditaci.

 

AKREDITACE KVALITY A BEZPEČÍ

Dne 3. října 2014 proběhlo v Psychiatrické léčebně Šternberk externí hodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb podle ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) až h) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování a ustanovení vyhlášky č. 102/2012 Sb., o hodnocení kvality a bezpečí lůžkové zdravotní péče. Psychiatrická léčebna Šternberk prokázala, že poskytuje kvalitní a bezpečnou zdravotní péči a získala Certifikát kvality a bezpečí s platností na 3 roky.

akreditace-pl

 

O Psychiatrické léčebně Šternberk

Základní informace

Psychiatrická léčebna Šternberk vznikla jako samostatný právní subjekt na základě rozhodnutí MZ ČR č.j.OP-054-25.11.90 ze dne 25.11.1990 a byla delimitována z FN Olomouc ke dni 25.11.1990. Od svého vzniku byla Psychiatrická léčebna Šternberk státní rozpočtovou organizací a od 1.1.1991 má formu příspěvkové organizace. Psychiatrická léčebna Šternberk vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z nich vyplývající.

Sídlo Psychiatrické léčebny je ve Šternberku, Olomoucká ulice 1848/173. Zřizovatelem Psychiatrické léčebny je Ministerstvo zdravotnictví České republiky. Posláním Psychiatrické léčebny je poskytování zdravotní péče osobám stiženým duševními poruchami u nichž je třeba specializované péče ústavní i ambulantní.

Historie léčebny

V druhé polovině 19.století byla zemskému sněmu známa neutěšená situace s psychiatrickou péčí na Moravě. V provozu byl prozatím jediný lůžkový ústav v Brně. Opakované stížnosti vedly nadřízené orgány k zásadnímu postoji zemskému sněmu, který na svém zasedání 14. 1. 1887 uložil zemskému výboru řešit celou situaci. Bylo navrženo vyhledat a zakoupit vhodné místo pro zařízení druhého zemského blázince pro nejméně 450 ošetřovanců. Tomuto návrhu částečně napomohla zpráva brněnského ústavu Dr. Josefa Scharfa a zemského stavebního rady Noska. Autoři byli příznivě ovlivněni pokrokovými názory, že psychiatrický ústav nemá být jen detenčním zařízením, ale i nemocnicí.historie1

Na svém zasedání ze dne 19. 9. 1888 přijal zemský výbor usnesení, v němž je obsaženo rozhodnutí zakoupit příslušný pozemek u Šternberka.

Zemskému výboru byl projekt předložen 1. května 1889. Bylo počítáno s lůžky pro lehce nemocné, pro klienty částečně klidné, pracující, zvlášť vyčleněné lůžka pro epileptiky, paralytiky a pro nemocné neklidné. Návrh ošetřovatelské péče byl na svou dobu velmi pokrokový. Jeden ošetřovatel měl dohlížet nejvíce na 7-10 nemocných. Počítalo se s výstavbou správní budovy, kaple, dílen, skleníku, kuchyně, prádelny, atd.

Navržený projekt včetně rozpočtu byl schválen a v roce 1890 byla zahájena vlastní výstavba psychiatrického ústavu. Rychlý postup stavebních a dokončovacích akcí umožnil, že již 15.ledna 1892 mohlo být přijato prvních 50 nemocných, kteří byli přeloženi z brněnského ústavu. Do konce února bylo takto z Brna přeloženo dalších 100 nemocných a v průběhu roku ještě 300. Sotva dostavěný psychiatrický ústav byl tedy okamžitě plně obsazen.

V lednu 1893 byl psychiatrický ústav ve Šternberku oficiálně otevřen pro přijímání nemocných a bylo vymezeno spádové území. Současně dostal ústav plnou samostatnost a byl vypracován samostatný statut. Nemocné do ústavu přijímal ředitel a každý příjem schvaloval zemský výbor. Přes dosažené úspěchy tehdejší psychiatrické péče se počet nemocných neustále zvyšoval, takže v roce 1895 měl již 621 klientů.

Zvláštní a zajímavé v historii ústavu bylo odměňování zaměstnanců. Platové podmínky lékařů a dalších zaměstnanců byly velmi špatné. Proto k tomu musel zaujmout stanovisko zemský výbor z jehož správy stojí za to citovat: „ošetřování choromyslných jest jaksi na vyšším stupni než nemocných ostatních. Ošetřovatel musí mít láskyplnou a tichou trpělivou povahu, jakož i tichou dovednost,místo toho se službě hlásí jen ti, kteří v jiné službě obstát nemohli nebo jinou službu nemohli dostat.

Z dochovaných chorobopisů z prvních let existence ústavu lze jen velmi obtížně rekonstruovat složení nemocných. V diagnostických závěrech nacházíme často paralytickou demenci. Vlastní léčba do chorobopisů zapisována nebyla, ale byla vedena ve zvláštních knihách. Nejčastěji byl předepisován bromid draselný, opiové deriváty, morfin, codein. Byl předepisován také také koňak, hojně používán chloralhydrát.

Současně s probíhající léčbou pokračovala výstavba všech projektovaných budov, takže dne 15. 11. 1893 byl slavnostně vsazen ukončující kámen hrabětem Felixem Vetterem ve vestibulu hlavní budovy.

 historie2

Vzhledem k tomu, že v roce 1895 byl ústav již přeplněn, rozhodla komise znalců v roce 1896 vybudovat další objekty včetně samostatného infekčního oddělení. Tato výstavba probíhala do roku 1898 a jej dokončení znamenalo vytvoření konečné podoby ústavu, která se v principu neměnila po řadu let. Postupné úpravy modernizace však pokračovaly dále.

Dne 31. 7. 1900 byla provedena v léčebně první prověrka, kterou vedl Dr. Schöfel. Kromě drobných závad bylo zjištěno, že ústav je neúnosně přeplněn. Prověrka konstatovala výbornou lékařskou péči.

Zvláštní kapitolou historie tvoří předpisy pro výkon jednotlivých povolání zaměstnanců ústavu. Jako první byly schváleny směrnice pro duchovního a teprve na přelomu století jsou po složitých schvalovacích jednáních zavedeny služební předpisy pro ošetřovatele. Byl také zaveden denní režim pro nemocné, objevují se první hygienická pravidla. Pro zaměstnance platily poměrně přísné zásady, které značně omezovaly jejich život. Tyto předpisy, které schválil zemský výbor, obsahovaly celkem 60 paragrafů a s dalšími dodatky byly zpracovány jako samostatný dokument.

Tak jako celá psychiatrická péče, prodělávala léčebna různé fáze vývoje, mnohdy pro nemocné značně nepříznivé. K první vážné krizi došlo za první světové války, kdy byl v části objektu zřízen vojenský lazaret. Zhoršující se národnostní vztahy ve ©ternberku a celkový politický vývoj ve střední Evropě znamenaly ohrožení existence psychiatrické léčebny. Po zabrání Sudet uprchl všechen český personál před německou okupací. Poslední český zápis do indexu nemocných je datován 1. 10. 1938. Od té doby ústav postupně upadal, nemocní byli přijímání až do roku 1941. V téže době však byla již psychiatrická léčebna podle rozhodnutí uzavřena a postupně likvidována. Část nemocných byla přeložena do jiných léčeben a současně začala probíhat akce T4 nařízena přímo Adolfem Hitlerem. Nemocní byli odesíláni v transportech s označením „in Altreich" neznámo kam. Jak dokazuje poválečné pátrání po osudu nemocných, byli zavraždění v plynových komorách. Současně byly zničeny jejich chorobopisy a další dokumenty. Zachoval se pouze jmenný seznam v indexu přijatých a propuštěných nemocných. Po zrušení ústavu byla v objektech zřízena poddůstojnická škola, tankový oddíl SS a vojenská kasárna. Válečné roky vepsaly do historie psychiatrické léčebny nejtemnější stránky.

Po osvobození Československa byl ústav obsazen Rudou armádou, která jej předala původnímu účelu v roce 1946. Již od 4. března bylo pod vedením ředitele MUDr. Zdeňka Rychlého zahájeno přijímání nemocných. Z původního inventáře se zachovaly nepatrné zbytky, zařízení utrpělo značné škody. Proto musely být v průběhu prvních poválečných let postupně adaptovány pavilony pro nemocné, aby mohli alespoň provizorně sloužit pro zdravotnické účely. Současně dochází k obnovení práce technických provozů, hospodářství a zahradnictví.

Již v roce 1947 začala pracovat biochemická laboratoř, byl instalován první rentgenový přístroj.

V roce 1948 má léčebna 420 lůžek. V tomto období jsou hlavními léčebnými metodami elektrické šoky a inzulinová komata. Začínají se rozvíjet další odborné služby. Byla uvedena do provozu chirurgická ambulance a ambulance fyzikální terapie. V průběhu roku byla zavedena i averzivní protialkoholní léčba. Léčebna zápasí v této době s nedostatkem pracovníků, především lékařů, koncem roku 1948 pracovali v ústavu pouze dva lékaři.

historie3

Od 1. ledna 1949 přechází léčebna pod správu ministerstva zdravotnictví s názvem „ Státní léčebna pro choroby mozkové". Nadřízeným orgánem se stává Krajský národní výbor v Olomouci. V témže roce byla otevřena jako součást zařízení „léčebna pro alkoholiky a jiné náruživce".

50. léta se vyznačují nárůstem počtu lůžek i počtu pracovníků, modernizací pavilonů pro nemocné i hospodářsko - technických provozů, adaptací dětského oddělení a zřízení školy. Také kulturní terapie začíná budovat svou tradici.

V roce 1960 je léčebna začleněna do Krajského ústavu národního zdraví v Ostravě. Počet lůžek vzrostl na 600, zaměstnanců bylo 216. V témže roce byla zřízena protialkoholní stanice, ze zrušené kaple byla vybudována tělocvična a zavedena pravidelná sportovní terapie. I v dalších letech jsou zkvalitňovány služby a modernizovány provozy, byl zakoupen elektroencefalograf.

V roce 1966 přichází do Psychiatrické léčebny MUDr. Eugen Skula a stává se zde ředitelem. Jeho prvním budovatelským dílem byl hned v druhém roce jeho ředitelování Pavilon psychologie a činnostní terapie, později řečený „barák" nebo taky „kravín". Měl být plně k dispozici PhDr. Hugovi Širokému. Po dostavění a slavnostním otevření byl v pavilonu psychoterapeutický sálek, fotokomora, pracovny psychologů, knihovna klientů, arteterapeutický ateliér, dílna pracovní terapie a kantýna s velkým sálem kavárny. Pavilon se hemžil mladými lidmi, protože PhDr. Široký zde měl detašované výukové pracoviště brněnské univerzity. Plánovaný primariát už zřízen nebyl, změnily se politické poměry.

Sedmdesátá léta probíhala ve znamení počátku velkoryse koncipované modernizace léčebny. V roce 1974 bylo otevřeno nové moderní protialkoholní oddělení a současně položeny základy pro novou koncepci protialkoholní léčby. Byla zahájena výstavba dalšího nového pavilonu 23, který po architektonické stránce splňoval všechny požadavky moderní psychiatrie. Začíná se rozvíjet vynálezecké a zlepšovatelské hnutí, vědeckovýzkumná činnost, léčebna se podílí ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou v Olomouci, LF a s katedrou psychologie FF na systematické výuce studentů. Je poskytována odborná pomoc také střední zdravotnické škole v Olomouci. Mimo rámec svých povinností pomáhá léčebna a terénním pracovištím (biochemická laboratoř, rehabilitační oddělení). Chod léčebny je dále doplněn o konziliární služby. K zásadním změnám dochází v činnosti biochemické laboratoře, která postupně rozšiřuje sortiment prováděných vyšetření a na úzce specializované úkony a screening.

V roce 1975 se stává ředitelem MUDr. Leo Puszkailer, CSc

MUDr.Oto Puszkailer přispěl k k dalšímu zkvalitnění zdravotní péče o nemocné klienty.

V roce 1979 vznikl II.gerontopsychiatrický primariát byly tak vytvořeny předpoklady pro další diferenciaci této péče a byla dovršena rozdělením primariátu na dvě samostatná oddělení.

Moderní trend léčby pokračoval v osmdesátých letech. Lze je charakterizovat plněním dlouhodobých programů .Rozvíjela se vědeckovýzkumná činnost a jako začlenění zařízení Fakultní nemocnice Olomouc se léčebna podílela i na výuce studentů.

Psychiatrická rehabilitace byla koncepčně rozpracována postupně pro všechna oddělení.

Na počátku osmdesátých let byla zahájena výstavba ubytovny pro zaměstnance léčebny s kapacitou 64 lůžek.Nevyhovující vlastní kotelna byla nahrazena dodávkou tepla pro vytápění budov a teplé užitkové vody ze sousedního Vojenského opravárenského závodu.

Po sametové revoluci dochází k výrazné změně,od ledna 1991 se léčebna stává samostatnou příspěvkovou zdravotnickou organizací s právní subjektivitou v přímé řídící působnosti Ministerstva zdravotnictví ČR. Do funkce ředitele léčebny byl jmenován MUDr.Vladimír Havlík.

S nástupem nového vedení se postupně měnila tvář léčebny v moderní zdravotnické zařízení s cílem výrazně zlepšit podmínky pro léčbu klientů i pro práci zdravotnického personálu.

historie4

Vzhledem ke stáří léčebny, v roce 1993 uplynulo 100 let od zahájení činnosti, bylo zapotřebí zaměřit se na zlepšení technického stavu lůžkových pavilonů, technického zázemí i parku. V roce 1990 měla léčebna 730 lůžek a na některých pokojích bylo 10 až 14 lůžek. To pochopitelně zhoršovalo podmínky pro léčbu klientů i pro práci zdravotnického personálu.

Nové vedení léčebny si dalo náročný úkol, postupně změnit současnou tvář léčebny v moderní zdravotnické zařízení a vytvořit co nejlepší podmínky a prostředí pro léčbu klientů i pro pracovníky léčebny.

V závislosti na finančních zdrojích a stanovených prioritách se postupně prováděly rekonstrukce nebo modernizace budov pro léčbu klientů a to interní oddělení 19A, příjmové oddělení mužů a žen 15A a 15B, gerontopsychiatrické oddělení žen 11 a primariát 9A, B, C, gerontopsychiatrické oddělení mužů 1 a 3A, původní budova oddělení 3A byla rekonstruována pro nově vytvořené středisko psychocentrum, lékárnu a kantýnu. Dále byla provedena rekonstrukce objektu pro nově utvoření interní oddělení 19B. Do přízemí této budovy byl přemístěn příjem, klientů, pracoviště RTG a archív zdravotnické dokumentace.

Dále bylo nezbytné zajistit rekonstrukci havarijního stavu kanalizace a rozdělit ji na splaškovou a dešťovou, rozvodu pitné vody a původní vodárny z roku 1893, která zásobuje léčebnu užitkovou vodou a výrazně tak šetří náklady za úsporu pitné vody. V roce 1995 musela být zahájena rekonstrukce výměníkové stanice na plynovou kotelnu neboť Vojenský opravárenský závod nám vypověděl smlouvu na dodávku tepla pro vytápění a TUV. Byla provedena generální oprava hlavní komunikace a opravy téměř všech komunikací a chodníků, některé byly doslova v havarijním stavu. Zásadní modernizace se realizovala u stravovacího provozu, prádelny, tělocvičny a telefonní ústředny. Vybudovalo se nové parkoviště před hlavní budovou a většiny budov byla opravená fasáda a vyměněné převážně původní okna. V roce 2005 se dokončila rekonstrukce objektu strojní údržby a vybudování náhradního zdroje el.energie a původní kotelna byla upravena pro skladování všeobecného materiálu.

Od poloviny devadesátých let se započalo s využíváním výpočetní techniky. Současně se budovala sít a propojení všech objektů. V roce 2008 byla zahájena rekonstrukce budovy zaměřená pro gerontopsychiatrické klienty, dále rekonstruce výtahu pro oddělení 19A a 19B a plynofikace bytů a zahradnictví. U většiny budov byly upraveny vstupy tak, aby umožňovaly vjezd imobilním klientům. Od roku 1992 je průběžně prováděná revitalizace rozlehlého parku doplnění laviček. V roce 2009 byla zahájena rekonstrukce výtahu u oddělení 19A.

Lze říci, že plánovaný záměr se daří realizovat ve všech oblastech. Výrazně se zlepšily podmínky a prostředí pro hospitalizované klienty i pro práci zdravotnických pracovníků. Je reálný předpoklad v průběhu 1.pololetí zajistit na všech pokojích maximálně 4 lůžka. Více než dva roky má léčebna dostatečný počet kvalifikovaných zdravotnických pracovníků a ve všech kategoriích mírně překračujeme stanovené normativy vyhláškou MZ ČR 138/98 Sb.

Je to patrné z následujícího srovnání roku - 1991 a 2008 :

Rok 1991 2008
Lůžka 730 525
Lékaři 21,7 30
Psychologové a další vysokoškoláci 7 9
Střední zdravotničtí pracovníci 127,4 197
Nižší zdravotničtí pracovníci 16,9 17
Pomocný zdravotničtí pracovníci 25,9 84
Celkem zdravotničtí pracovníci 198,9 337
Hospodářsko technická zpráva 103,3 123
Léčebna celkem 302,2 460
Počet klientů na jednoho zdravotníka 3,67 1,55

Snížení počtu lůžek nahrazujeme zvýšenou kapacitou ambulantních služeb a to přímo v léčebně a pro lepší dostupnost klientům i v krajském městě Olomouc.

Jako každoročně, tak i letos v měsíci červnu pořádá Psychiatrická léčebna Šternberk tradiční dvoudenní „Léčebenské slavnosti". Tato akce je zaměřena pro naše klienty, ale i pro veřejnost a snažíme se jí touto formou alespoň trochu přiblížit prostředí v léčebně.

Pokud má klient v průběhu léčby psychiatrické diagnózy problémy s pohybovým ústrojím, tak mu poskytujeme i kvalitní rehabilitační léčbu.

Majetkoprávní informace

Majetkoprávní informace

Psychiatrická léčebna hospodaří s majetkem uvedeným v delimitačním protokolu od FN Olomouc a dalším majetkem, který nabyla za dobu trvání své existence.

Zajišťuje opravy, údržbu a ochranu tohoto majetku a poskytuje služby spojené s jeho nájmem. Dále plní úkoly spojené s hospodářsko-technickým zabezpečením své činnosti.

Úkoly Psychiatrické léčebny, skladbu a vnitřní uspořádání jednotlivých organizačních útvarů a jejich podíl na plnění úkolů stanoví ředitel v organizačním řádu. Jednotlivá pracoviště jsou uvedena v příloze, která je jeho nedílnou součástí.