Interní protikoruční program

1       Úvod

Interní protikorupční program Psychiatrické léčebny Šternberk (dále jen IPP) je zpracován na základě příkazu ministra zdravotnictví č. 25/2014 v souladu s Rámcovým rezortním interním protikorupčním programem Ministerstva zdravotnictví ČR a usnesením vlády ČR č. 752 ze dne 2. 10. 2013 a č. 851 ze dne 13. 11. 2013.

2       Účel a cíl

Cílem protikorupčního programu je v maximální míře omezit předpoklady pro vznik korupčního jednání, vytypovávat riziková místa, funkce a oblasti činnosti, vymezit tyto činnosti, ve kterých by mohlo docházet ke vzniku korupce a zvýšit tak pravděpodobnost jejího odhalování.  Naším cílem je definovat systémové postupy a opatření k odhalování veškerých projevů korupčního jednání.Rovněž velmi důležité je průběžně přijímat opatření, které vnáší do systému prvky vícestupňového schvalování, zveřejňování výsledků rozhodovacího řízení, aktivní prosazování a propagace etických zásad, nastavení mechanismů pro oznamování podezření na korupční jednání.

3       Závaznost a odpovědnost

Interní protikorupční program je závazný pro všechny zaměstnance PL Šternberk.

Za dodržování tohoto IPP odpovídají vedoucí zaměstnanci.

Za aktualizaci IPP odpovídá zpracovatel.

4       Definice, pojmy, zkratky

Korupce je jednání, kterým zaměstnanec PL Šternberk zneužívá svého postavení k osobnímu obohacení nebo obohacení třetích osob, přičemž z tohoto jednání mohou mít přímý užitek osoby, které korupční jednání vyvolají, a vždy vzniká škoda do různé míry určitelné skupině fyzických i právnických osob.

Druhy korupce:

• klientelismus – neoficiální systém založený na protekci a konexích, dnešní klientelismus pak lze chápat jako vztah, kde veřejné činitele a zájemce o státní zakázky spojuje společný osobní prospěch, takže se navzájem chrání, nebo z nabízené a přijímané ochrany mají (finanční) prospěch

• nepotismus – zvýhodňování, prosazování příbuzných z pozice svého postavení

• úplatkářství – společné označení pro trestné činy:

  1.       přijímání úplatku – trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu přijme nebo si dá slíbit úplatek, nebo kdo za těchto okolností úplatek žádá

  2.       podplácení – trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek

  3.       nepřímé úplatkářství – trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo žádá nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem působit na výkon pravomoci veřejného činitele, nebo za to, že tak již učinil, nebo kdo z těchto důvodů jinému poskytne, nabídne nebo slíbí úplatek

Korupce je často spojena s podvodným jednáním, jako je podvod.

• podvod je klasifikován jako trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo ke škodě cizího majetku, sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou

 

Korupce nebo podvodu se mohou dopustit vedoucí a ostatní zaměstnanci organizačních útvarů ústředního orgánu státní správy a organizačních složek státu nebo příspěvkových organizací, které jsou napojeny na kapitolu státního rozpočtu, jíž je tento orgán správcem (korupce a/nebo podvod zevnitř) a osoby především z řad veřejnosti nebo smluvních dodavatelů (korupce a/nebo podvod zvenčí).

Za stejně závažné nekalé jednání se považuje i pokus o korupci nebo podvod. Korupci nebo podvod lze spáchat též pozměněním, zatajením nebo zničením ručních nebo počítačových záznamů, zneužitím počítačového vybavení, počítačových programů a Internetu.

 

• korupční jednání upravuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, v ustanoveních § 331 a násl. - konkrétně § 331 Přijetí úplatku, § 332 Podplacení

a § 333 Nepřímé úplatkářství, dále je v právním řádu zakotveno několik dalších skutkových podstat trestných činů, které definují korupční chování, jde především o vybrané trestné činy úředních osob podle části druhé hlavy X. dílu 2 trestního zákoníku dle ustanovení § 329 Zneužití pravomoci úřední osoby a § 330 Maření úkolu úřední osoby z nedbalosti

 

K trestným činům, které mají znaky korupčního chování, lze řadit také trestné činy podle ustanovení § 180 Neoprávněné nakládání s osobními údaji, § 255 Zneužití informace
a postavení v obchodním styku, § 256 Sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné

soutěži a veřejné dražbě, § 257 Pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži.

 

Zkratky

PL                   Psychiatrická léčebna

ČR                  Česká republika

IPP                 Interní protikorupční program

5       Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

5.1    Prevence a potírání korupce a podvodů a monitoring kontrol

Střet zájmů

Zaměstnanec nepřipustí, aby došlo ke střetu jeho soukromého zájmu s jeho postavením jako zaměstnance PL Šternberk. Soukromý zájem zahrnuje jakoukoli výhodu pro něj, jeho rodinu, blízké a příbuzné osoby a právnické nebo fyzické osoby, se kterými měl nebo má obchodní nebo politické vztahy.

Zaměstnanec se neúčastní žádné činnosti, která se neslučuje s řádným výkonem jeho pracovních povinností nebo tento výkon omezuje a dodržuje.

 

Dary a jiné nabídky

Zaměstnanec nevyžaduje ani nepřijímá dary, úsluhy, laskavosti, ani žádná jiná zvýhodnění, která by mohla ovlivnit nebo zdánlivě ovlivnit rozhodování ve věci, narušit profesionální přístup k věci, nebo které by bylo možno považovat za odměnu za práci, která je jeho povinností.

Zaměstnanec nesmí připustit, aby se v souvislosti se svým zaměstnáním dostal do postavení, ve kterém je zavázán oplatit prokázanou laskavost, nebo které jej činí přístupným nepatřičnému vlivu jiných osob.

 

Zneužití postavení

Zaměstnanec nevyužívá výhody vyplývající z jeho postavení, ani informace získané při výkonu práce pro svůj soukromý zájem. Je jeho povinností vyhnout se konfliktům zájmů i předcházet takovým situacím, které mohou podezření z konfliktu zájmů vyvolat.

Zaměstnanec nenabízí ani neposkytuje žádnou výhodu jakýmkoli způsobem spojenou s jeho postavením, pokud to zákon neumožňuje.

 

Výběr zaměstnanců

Vedoucí zaměstnanci kladou důraz na morální bezúhonnost a vlastnosti při výběru uchazečů o zaměstnání na svých řízených úsecích při dodržování zásad personální politiky, která je realizována s cílem dodržení zásady rovného zacházení a zajištění nediskriminačních postupů a vztahů na základě etnického původu, uplatnění rovných příležitostí žen a mužů.

 

Vzdělávání

Všichni zaměstnanci na všech úrovních organizačního členění nastupující do PL Šternberk se účastní vstupního školení a jsou seznámeni se základní platnou řídicí dokumentací.

Všichni vedoucí zaměstnanci jsou povinni v souladu se Zákoníkem práce kontrolovat a řídit práci svých podřízených.

Nastavením schvalovacích procesů v souladu s ust. § 26 a 27 zákona č. 320/2001 Sb.
o finanční kontrole, v platném znění, je zajišťována řídící kontrola účetních operací od příkazců operací až po správce rozpočtu.

 

Firemní kultura a Etický kodex

Cílem Etického kodexu zaměstnanců PL Šternberk je poskytnout zaměstnancům zásady k správnému řešení komplikovaných situací a stanovit principy a pravidla etického jednání zaměstnanců, ať již vně PL Šternberk nebo vůči sobě navzájem. S tímto kodexem jsou seznámeni všichni noví zaměstnanci a mají povinnost ho dodržovat.

Všichni vedoucí zaměstnanci na všech úrovních řízení jsou povinni prosazovat protikorupční postoj, zejména vlastní bezúhonností, dodržováním právních i vnitřních předpisů, zdůrazňováním významu ochrany majetku státu, dodržování etických zásad při výkonu práce, propagací jednání odmítajícího korupci a důrazem na prošetřování podezření a vyvození důsledků v případě prokázaného korupčního jednání.

5.2    Systém pro podání oznámení podezření na korupci

• Oznámení podezření na korupci přijímá každý vedoucí pracovník PL Šternberk, který má následně povinnost toto oznámení předat asistentce ředitelky na sekretariát PL Šternberk.

• Oznámení lze osobně předat na sekretariát PL asistentce ředitelky.

• Oznámení musí obsahovat: jméno, příjmení, místo trvalého pobytu, pracovní zařazení, obsah připomínky, místo a datum sepsání záznamu, podpis.

• Oznámení (obsahující požadované prvky) je v řešení ředitelky PL. Jedná-li se o oprávněnou připomínku, provede nápravu, ev. vyvodí důsledky a zavede preventivní opatření. Celý proces je pečlivě dokumentován.

 

Všichni zaměstnanci mají možnost vložit oznámení i anonymně do schránky, která je umístěna u kanceláře správce řízené dokumentace. Vyhodnocení provádí porada vedení
ve spolupráci s personalistou PL. Porada vedení navrhuje opatření, která povedou k nápravě problému. Opatření realizují příslušní vedoucí pracovníci oddělení.

5.3    Ochrana oznamovatelů

Vedoucí zaměstnanec přijímající podnět k prošetření protikorupčního jednání, vedení PL Šternberk a  členové etické komise  jsou povinni dbát na to, aby oznamující zaměstnanec nebyl vystaven hrozbě, diskriminaci nebo represi za to, že podal oznámení o podezření
na možné korupční jednání.

Ochranné postupy  se vztahují i na ochranu zaměstnanců, u kterých se v rámci posouzení neprokáže pochybení.

 

6       Transparentnost

Transparentnost umožní veřejnou kontrolu hospodaření PL Šternberk jak zaměstnanců, tak i veřejnosti. Hlavním nástrojem boje proti korupci je umožnění maximální kontroly rozhodovacích kroků na všech stupních řízení. Cílem je pak odrazovat od korupčního jednání prostřednictvím zvyšování pravděpodobnosti odhalení.

6.1    Zveřejňování informací o nakládání s veřejnými prostředky

Zveřejňování informací o nakládání s veřejnými prostředky probíhá v souladu s platnou legislativou.

Mezi zveřejňované informace především patří:

• informace o veřejných zakázkách a výsledcích zadávacích řízení, výběru dodavatelů

• zveřejňování platných smluv

• etické kodexy a charty

• interní protikorupční program

• informace o poradcích a poradních orgánech

• informace o sponzorech a sponzorských darech

• roční zpráva

6.2    Zveřejňování informací o systému rozhodování

Informace jsou zveřejňovány v souladu s právními předpisy a v rozsahu daném vnitřními předpisy organizace.  Jedná se o např. zápisy z pracovních porad, informace o rozhodování
o veřejných připravovaných a uskutečňovaných veřejných výdajích a příjmech.

Dodržování zákona č. 106/1999 Sb. §5 odst. 1, Zákon o svobodném přístupu k informacím v platném znění.

 

6. 3    Hodnocení korupčních rizik

Hodnocení korupčních rizik se provádí minimálně 1x ročně a obsahuje:

•   identifikace a hodnocení korupčních rizik

•   stanovení strategie řízení korupčních rizik

•   přijetí opatření ke snížení pravděpodobnosti či dopadu korupčních rizik

 

Za souhrnné podklady pro hodnocení korupčních rizik odpovídá ekonomický náměstek, vyhodnocení těchto podkladů podléhá rozhodnutí poradě vedení PL Šternberk.

 

6. 4    Monitoring kontrolních mechanizmů odhalující korupci

Pravidelné testování nastavených mechanizmů používaných k identifikaci a odhalování korupčních rizik a to z hlediska toho, jak jsou účinné pro zabránění či odhalení korupčního jednání a přijímání opatření posilující tyto mechanizmy. Vedení PL směřuje zvýšené úsilí zejména do oblastí, v nichž hrozí zvýšené riziko korupčního jednání.

 

6. 5    Prošetřování rizikových oblastí

Prošetřování rizikových oblastí je třeba provádět s cílem identifikovat a vyhodnotit skutečnosti nasvědčující výskytu korupčního jednání.

 

7       Postupy při podezření na korupci

Cílem postupů při podezření na korupci je minimalizovat ztráty způsobené korupčním jednáním a zabezpečit neopakování obdobného korupčního scénáře. Bezodkladná reakce
na podezřelé jednání zvyšuje pravděpodobnost jeho úspěšného odhalení. Důsledná analýza příčin vzniku korupčního jednání je pak zásadní pro posílení preventivních mechanismů, které následně sníží riziko opakovaného výskytu korupce.

7.1    Postup při prošetření podezření na korupci

Vedoucí zaměstnanec bezodkladně prošetří relevanci oznámeného podezření na korupci. V počátku je třeba minimalizovat škody způsobené korupčním jednáním a zabránit možnému opakování korupčního jednání. Následně je nutné provést důkladnou analýzu korupčního jednání či podezření na korupční jednání.

Při řešení korupce je důležitý tento postup:

1. oznámení

2. rychlé a důkladné prošetření

3. neprodlené provedení opatření pro zamezení případných ztrát nebo opakování korupce 

7.2    Následná opatření

Nápravná opatření při vzniku korupce a jejího dalšího zamezení jsou prováděna:

• úprava vnitřních norem

• disciplinární opatření

7.3    Pověření

Pověřeným orgánem pro prošetření podezření na korupci je porada vedení PL Šternberk a to na základě podnětu vedoucích zaměstnanců, podkladů z kontrol, podmětů Etické komise, podnětů zaměstnanců nebo i jiných osob.

 

8       Vyhodnocování interního protikorupčního programu

Cílem vyhodnocení je především zdokonalovat protikorupční program. Vyhodnocení účinnosti je zaměřeno na plnění všech jeho částí a následně přijetí nápravných opatření. Vyhodnocování protikorupčního opatření provádí porada vedení PL Šternberk ve spolupráci s personalistou.

Termín pro vyhodnocení je stanoven na den 15. září (nestanoví-li nadřízené ministerstvo jinak) tak, aby tento termín korespondoval s termínem 30. září (podle usnesení vlády ČR ze
dne 2. 10. 2013 č. 752 ve znění usnesení vlády ČR ze dne 13. 11. 2013 č. 851 je schválen Rámcový rezortní interní protikorupční program, a tím stanoven termín
pro každoroční pravidelné vyhodnocení interního protikorupčního programu). Zpráva o vyhodnocení interního protikorupčního programu bude zveřejněna na webových stránkách PL Šternberk.

9       Trvalá kontrola a obecná informační povinnost vedoucích zaměstnanců

Vedoucí zaměstnanci a ostatní zaměstnanci v tomto IPP uvedení jsou povinni průběžně zajišťovat realizaci opatření přijatých v rámci IPP podle zařazení a kompetence stanovené Organizačním řádem PL Šternberk.